potentát

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔtɛntaːt]

dělení

• po-ten-tát

etymologie

Z německého Potentat se stejným významem, jež bylo přejato z francouzského potentat — vladař; to bylo odvozeno z obdobného výrazu středověké latiny potentatus. To je odvozeninou z kořene klasické latiny potens — „mocný, schopný, vládnoucí“, související i s podstatným jménem potentia — „síla, moc, vláda“.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	potentát	potentáti / potentátové
genitiv	potentáta	potentátů
dativ	potentátovi / potentátu	potentátům
akuzativ	potentáta	potentáty
vokativ	potentátu	potentáti / potentátové
lokál	potentátovi / potentátu	potentátech
instrumentál	potentátem	potentáty

význam

1. (hovorově, expresivně) člověk ve vrcholné funkci

překlady

1. vysoce postavený člověk

   • angličtina: potentate, panjandrum
   • francouzština: potentat m
   • němčina: Potentat m

synonyma

1. papaláš, pupík, bonz, velké zvíře

související

• potentátka
• potentátský
• potenciál
• potenciální
• potence
• impotence

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-03-24]. Heslo potentát.