povětří

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔvjɛtr̝̊iː]

dělení

• po-vě-t-ří

etymologie

Vyvinulo se ze staročeského povětřie — „vánek, vítr“. Význam „počasí“ souvisí s představou, že změny počasí přináší vítr; v odborné literatuře byl tento význam používán až do roku 1923.

podstatné jméno

• rod střední
• hromadné

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	povětří	povětří
genitiv	povětří	povětří
dativ	povětří	povětřím
akuzativ	povětří	povětří
vokativ	povětří	povětří
lokál	povětří	povětřích
instrumentál	povětřím	povětřími

význam

1. (zastarale) počasí
   • Milovník vykračoval rázně ke svatému Petru a nevšímal si, jaké je povětří.
2. (zastarale) vzduch, ovzduší, atmosféra
3. (lidově) větrné počasí

synonyma

1. povětrnost, čas, (neutrálně) počasí
2. (neutrálně) vzduch, ovzduší, atmosféra
3. fukeř, fukéř, fukýř

související

• povětrný
• povětrnost
• vítr
• větrný
• větrník

slovní spojení

• vyletět do povětří
• vyhodit do povětří

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-04-07]. Heslo povětří.

externí odkazy

• Článek Povětří ve Wikipedii
• Téma Povětří ve Wikicitátech