čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [pɔvjɛtr̝̊iː]

dělení editovat

  • po-vě-t-ří

etymologie editovat

Vyvinulo se ze staročeského povětřie — „vánek, vítr“. Význam „počasí“ souvisí s představou, že změny počasí přináší vítr; v odborné literatuře byl tento význam používán až do roku 1923.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod střední
  • hromadné

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ povětří povětří
genitiv povětří povětří
dativ povětří povětřím
akuzativ povětří povětří
vokativ povětří povětří
lokál povětří povětřích
instrumentál povětřím povětřími

význam editovat

  1. (zastarale) počasí
    • Milovník vykračoval rázně ke svatému Petru a nevšímal si, jaké je povětří.[2]
  2. (zastarale) vzduch, ovzduší, atmosféra
  3. (lidově) větrné počasí

synonyma editovat

  1. povětrnost, čas, (neutrálně) počasí
  2. (neutrálně) vzduch, ovzduší, atmosféra
  3. fukeř, fukéř, fukýř

související editovat

slovní spojení editovat

poznámky editovat

  1. MUNZAR, Jan, a kolektiv Malý průvodce meteorologií. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1989. 247 s. (Malé encyklopedie; sv. 21.) Heslo „povětří“, s. 143.
  2. Ignát Hermann: Z pražských zákoutí

externí odkazy editovat