čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [pɔvjɛtr̝̊iː]

dělení

editovat
  • po-vě-t-ří

etymologie

editovat

Vyvinulo se ze staročeského povětřie — „vánek, vítr“. Význam „počasí“ souvisí s představou, že změny počasí přináší vítr; v odborné literatuře byl tento význam používán až do roku 1923.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod střední
  • hromadné

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ povětří povětří
genitiv povětří povětří
dativ povětří povětřím
akuzativ povětří povětří
vokativ povětří povětří
lokál povětří povětřích
instrumentál povětřím povětřími

význam

editovat
  1. (zastarale) počasí
    • Milovník vykračoval rázně ke svatému Petru a nevšímal si, jaké je povětří.[2]
  2. (zastarale) vzduch, ovzduší, atmosféra
  3. (lidově) větrné počasí

synonyma

editovat
  1. povětrnost, čas, (neutrálně) počasí
  2. (neutrálně) vzduch, ovzduší, atmosféra
  3. fukeř, fukéř, fukýř

související

editovat

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. MUNZAR, Jan, a kolektiv Malý průvodce meteorologií. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1989. 247 s. (Malé encyklopedie; sv. 21.) Heslo „povětří“, s. 143.
  2. Ignát Hermann: Z pražských zákoutí

externí odkazy

editovat