čeština editovat

výslovnost editovat

etymologie editovat

Uměle vytvořeno Josefem Jungmannem na základě rady Dobrovského[1] podle ruského „воздух“ (vozduch).[2] Poprvé použito roku 1811 v jeho překladu Miltonova Ztraceného ráje.[2] Slovo se rychle ujalo a nahradilo do té doby pro tento význam používané slovo povětří.

Ve staré čeština existovala přeložka vz, z níž se dochovala předpona vz-. Podle Pavla Eisnera vyjadřovala „chtění vzhůru, spění vzhůru, tlak vzhůru“.[3] Ruské „vozduch“ má dle Michala Novotného úzkou souvislost s praslovanským slovem duch ve významu dech, závan, takže slovo vzduch je etymologicky příbuzné se slovy jako duch, duše, doušek, dýchat, průduch a jednoduchý.[1]

dělení editovat

  • vzduch

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ vzduch vzduchy
genitiv vzduchu vzduchů
dativ vzduchu vzduchům
akuzativ vzduch vzduchy
vokativ vzduchu vzduchy
lokál vzduchu vzduchách / vzduších
instrumentál vzduchem vzduchy

význam editovat

  1. plyn obklopující Zemi
    • Dýchání vzduchu je základní životní potřeba.
    • Semena pampelišek se vznášela ve vzduchu.

překlady editovat

  1. plyn

synonyma editovat

  1. ovzduší, atmosféra, povětří, (v obecném jazyce) luft

související editovat

fráze a idiomy editovat

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 Michal Novotný: Vzduch (Zákulisí slov)
  2. 2,0 2,1 R. K.. Vzduch, plyn. Naše řeč, 1934, roč. 18, čís. 8. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  3. EISNER, Pavel. Chrám i tvrz: kniha o češtině. Praha : Lidové noviny, 1992. 666 s. Fotoreprint z r. 1946. ISBN 80-7106-066-6. S. 70.

externí odkazy editovat

  •   Článek Vzduch ve Wikipedii
  •   Téma Vzduch ve Wikicitátech