vítr

čeština

výslovnost

IPA: [viːtr̩], vítr^{? • info}

dělení

ví-tr

etymologie

Z praslovanského substantiva *větrъ, odvozeného z indoevropského kořene uetro. ^[1]

podstatné jméno

rod mužský neživotný
látkové

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vítr	větry
genitiv	větru	větrů
dativ	větru	větrům
akuzativ	vítr	větry
vokativ	větře / větre	větry
lokál	větru	větrech
instrumentál	větrem	větry

význam

(v meteorologii) proudění vzduchu
- Dnes venku prší a fouká silný vítr.
- Po větru, nebo proti proudu?
(přeneseně, v plurálu) střevní plyny
- Bolí mě břicho, asi mám zaražené větry.

překlady

proudění vzduchu
- angličtina: wind
- běloruština: вецер m
- dánština: vind c
- dolnolužická srbština: wětš m
- estonština: tuul
- finština: tuuli
- francouzština: vent m
- grónština: anori
- hornolužická srbština: wětr m
- chorvatština: vjetar m
- islandština: vindur m
- italština: vento m
- japonština: 風
- katalánština: vent m
- latina: ventus m
- němčina: Wind m
- nizozemština: wind m
- polština: wiatr m
- ruština: ветер m
- řečtina: άνεμος m
- slovenština: vietor m
- slovinština: veter m
- staroslověnština: вѣтръ m, дѹхъ m
- španělština: viento m
- švédština: vind c
- ukrajinština: вітер m
- žemaitština: vies m
—

synonyma

vichr, fučák, (zastarale, básnicky) van
prd, pšouk, plynatost

antonyma

bezvětří
–

související

slovní spojení

sluneční vítr

fráze a idiomy

přísloví, úsloví a pořekadla

kdo seje vítr, sklízí bouři

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-07-10]. Heslo vítr.

↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vítr“, s. 714.

externí odkazy

Článek Vítr ve Wikipedii
Téma Vítr ve Wikicitátech
Kategorie Wind ve Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=vítr&oldid=1190228“