Možná hledáte pravo.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • prá-vo

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ právo práva
genitiv práva práv
dativ právu právům
akuzativ právo práva
vokativ právo práva
lokál právu právech
instrumentál právem právy

význam editovat

  1. soubor státem stanovených norem
    • Zabývá se obchodním právem.
  2. oprávněný nárok podložený zákony nebo zvyklostmi
    • Má právo se to dozvědět.
    • Každý člen týmu má právo vybrat si během prvních dvanácti hodin závodu jednu mimořádnou přestávku.[1]
  3. mn. studijní, resp. vědní obor, vyučování práv (1)
  4. (v historii) odznak rychtářské pravomoci

překlady editovat

  1. soubor norem
  2. nárok
  3. obor

související editovat

slovní spojení editovat

slovenština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈpraːvɔ]

dělení editovat

  • prá-vo

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ právo práva
genitiv práva práv
dativ právu právam
akuzativ právo práva
lokál práve právach
instrumentál právom právami

význam editovat

  1. právo

poznámky editovat

  1. Luděk Stínil: Mladí muži v ráži

externí odkazy editovat

  •   Článek Právo ve Wikipedii