prdět

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̩ɟɛt]

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	prdím	prdíš	prdí	prdíme	prdíte	prdí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	prď	prďme	prďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	prděl	prděla	prdělo	prděli	prděly	prděla

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	prdě	prdíc	prdíce

význam

1. (vulgárně) vypouštět plyn ze střev

překlady

1. pouštět prdy

   • angličtina: fart
   • italština: scorreggiare, pedere, scoreggiare
   • němčina: furzen
   • portugalština: peidar
   • řečtina: κλάνω

synonyma

1. pšoukat, (neutrálně) bzdít, pouštět větry

související

• prdění
• prd
• prdnout
• prdel
• prďola
• tlustoprd
• prdítko
• prdík
• prdíky
• zaprděný
• uprdnout se
• naprdět
• sprdnout