prepozice

čeština

výslovnost

• IPA: [prɛpɔzɪt͡sɛ]
• IPA: [prɛːpɔzɪt͡sɛ]

dělení

• pre-po-zi-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	prepozice	prepozice
genitiv	prepozice	prepozic
dativ	prepozici	prepozicím
akuzativ	prepozici	prepozice
vokativ	prepozice	prepozice
lokál	prepozici	prepozicích
instrumentál	prepozicí	prepozicemi

význam

1. slovní druh, jenž bývá následován podstatným jménem, zájmenem či číslovkou

překlady

1. • amharština: መስተዋድድ
   • angličtina: preposition
   • arabština: حَرْفُ ٱلْجَرَّ
   • dánština: præposition c
   • francouzština: préposition ž
   • hebrejština: מִלַּת־יַחַס
   • italština: preposizione ž
   • němčina: Präposition ž
   • norština: preposisjon m
   • ruština: предлог m
   • španělština: preposición ž
   • švédština: preposition c

synonyma

1. předložka