zájmeno

čeština

výslovnost

• IPA: [zaːjmɛnɔ]

dělení

• zá-jme-no

etymologie

Z české předpony zá- (zastupující) a českého substantiva jméno.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zájmeno	zájmena
genitiv	zájmena	zájmen
dativ	zájmenu	zájmenům
akuzativ	zájmeno	zájmena
vokativ	zájmeno	zájmena
lokál	zájmenu / zájmeně	zájmenech
instrumentál	zájmenem	zájmeny

význam

1. (v jazykovědě) slovní druh, který ve výpovědi zastupuje podstatná nebo přídavná jména

překlady

1. slovní druh

   • amharština: ተውላጠ፡ስም
   • angličtina: pronoun
   • arabština: ضَمِير
   • finština: asemosana, pronomini
   • francouzština: pronom m
   • hebrejština: שֵׁם־גּוּף, כִּנּוּי m
   • irština: forainm m
   • italština: pronome m
   • japonština: 代名詞
   • němčina: Fürwort s, Pronomen s
   • nizozemština: voornaamwoord s
   • polština: zaimek m
   • srbština (cyrilice): заменица ž
   • srbština (latinka): zamenica ž
   • španělština: pronombre m
   • švédština: pronomen c

synonyma

1. pronomen, (archaicky) náměstka

související

• zájmenný
• zájmene

externí odkazy

• Článek Zájmeno ve Wikipedii