probrum

latina

výslovnost

• IPA: [ˈprɔbrʊ̃], [ˈprɔbrʊm]

etymologie

Z předpokládaného praindoeveropského *pro-bʰr-o-, jež souvisí např. se slovesem ferre či vzdáleněji s anglickým bear či naším brát.

podstatné jméno

• rod střední (neutrum)
• 2. deklinace (o-kmeny)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	probrum	probra
genitiv	probrī	probrōrum
dativ	probrō	probrīs
akuzativ	probrum	probra
vokativ	probrum	probra
ablativ	probrō	probrīs

význam

1. hanebnost, ošklivý skutek; padoušství

související

• probrōsus
• opprobrium
• exprobrare
• opprobrāre