čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈprɔɡnɔstɪt͡skiː]

dělení

editovat
  • pro-gno-s-tic-ký

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ prognostický prognostický prognostická prognostické prognostičtí prognostické prognostické prognostická
genitiv prognostického prognostického prognostické prognostického prognostických prognostických prognostických prognostických
dativ prognostickému prognostickému prognostické prognostickému prognostickým prognostickým prognostickým prognostickým
akuzativ prognostického prognostický prognostickou prognostické prognostické prognostické prognostické prognostická
vokativ prognostický prognostický prognostická prognostické prognostičtí prognostické prognostické prognostická
lokál prognostickém prognostickém prognostické prognostickém prognostických prognostických prognostických prognostických
instrumentál prognostickým prognostickým prognostickou prognostickým prognostickými prognostickými prognostickými prognostickými

význam

editovat
  1. související s prognózou; který (vědeckými postupy) předpovídá nebo se pokouší předpovídat budoucí realitu (např. vyhlídky pacienta na přežití či uzdravení)
    • O materiálech Prognostického ústavu se i mezi badateli traduje, že jsou vzhledem k zákonu o archivnictví a spisové službě stále „pod zámkem“, skutečnost je však trochu odlišná.[1]
    • Za prognosticky nejsložitější považujeme zejména taková poškození, při nichž jsou zasažena hluboká centra mozku, jako je limbický systém, mezimozek, střední mozek a mozkový kmen (v angloamerické oblasti se pro tuto formu poškození vžil výraz »central brain injury«), a dále také difúzní poškození mozkové kůry v důsledku hypoxie či metabolického kómatu. Nejdůležitějšími prognostickými faktory jsou doba trvání kómatu a věk pacienta, přičemž samozřejmě platí, že nízký věk a krátké kóma znamenají pro pacienta lepší vyhlídky.[2]
    • A už 10. prosince 1989 získal Klaus post nového ministra financí v Čalfově obměněné federální vládě. Nebyl zdaleka sám, kdo z vědeckých pracovníků Prognostického ústavu našel rychle uplatnění v nových státních strukturách. Dlouhý i Komárek, dva vedoucí pracovníci ústavu, byli ve stejné vládě s ním.[3]
    • Jednu z ukázek systému s chaotickou dynamikou, jejíž projevy se bezprostředně týkají, leckdy třeba jen nepřímo, lidské činnosti, nalézáme ve fyzice atmosféry. Neúspěšnost dlouhodobé předpovědi není způsobena neschopností prognostických týmů, ale neodstranitelnou vlastností některých přírodních procesů. Třebaže problém klimatu je blízký problému počasí, jeho časová škála je rozdílná a parametry, které mohou být pokládány za konstantní v meteorologii, jsou v případě podnebí proměnné.[4]

překlady

editovat
  1. související s prognosmem

synonyma

editovat
  1. (částečně) prediktivní, prediktorní, předpovídací, (expresivně, žertovně) věštný, věštecký

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Jiří PŠENIČKA: Prognostický ústav 17. listopadu '89: den štědrých prémií, Seznam Zprávy, podzim 2019
  2. Marcela LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ: Rehabilitace pacientů v kómatu, Praha:Galén 2013 — citováno dle Korpus.cz
  3. Jiří PŠENIČKA: Prognostický ústav 17. listopadu '89: den štědrých prémií, Seznam Zprávy, podzim 2019
  4. Ladislav KRLÍN, Jiří HORÁK, Aleš RAIDL: Deterministický chaos a jeho fyzikální aplikace, Praha:Academia 2003 — cit. dle Kontext.korpus.cz