prognostický
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈprɔɡnɔstɪt͡skiː]
dělení editovat
- pro-gno-s-tic-ký
přídavné jméno editovat
- tvrdé
skloňování editovat
| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | prognostický | prognostický | prognostická | prognostické | prognostičtí | prognostické | prognostické | prognostická |
| genitiv | prognostického | prognostického | prognostické | prognostického | prognostických | prognostických | prognostických | prognostických |
| dativ | prognostickému | prognostickému | prognostické | prognostickému | prognostickým | prognostickým | prognostickým | prognostickým |
| akuzativ | prognostického | prognostický | prognostickou | prognostické | prognostické | prognostické | prognostické | prognostická |
| vokativ | prognostický | prognostický | prognostická | prognostické | prognostičtí | prognostické | prognostické | prognostická |
| lokál | prognostickém | prognostickém | prognostické | prognostickém | prognostických | prognostických | prognostických | prognostických |
| instrumentál | prognostickým | prognostickým | prognostickou | prognostickým | prognostickými | prognostickými | prognostickými | prognostickými |
význam editovat
- související s prognózou; který (vědeckými postupy) předpovídá nebo se pokouší předpovídat budoucí realitu (např. vyhlídky pacienta na přežití či uzdravení)
- O materiálech Prognostického ústavu se i mezi badateli traduje, že jsou vzhledem k zákonu o archivnictví a spisové službě stále „pod zámkem“, skutečnost je však trochu odlišná.[1]
- Za prognosticky nejsložitější považujeme zejména taková poškození, při nichž jsou zasažena hluboká centra mozku, jako je limbický systém, mezimozek, střední mozek a mozkový kmen (v angloamerické oblasti se pro tuto formu poškození vžil výraz »central brain injury«), a dále také difúzní poškození mozkové kůry v důsledku hypoxie či metabolického kómatu. Nejdůležitějšími prognostickými faktory jsou doba trvání kómatu a věk pacienta, přičemž samozřejmě platí, že nízký věk a krátké kóma znamenají pro pacienta lepší vyhlídky.[2]
- A už 10. prosince 1989 získal Klaus post nového ministra financí v Čalfově obměněné federální vládě. Nebyl zdaleka sám, kdo z vědeckých pracovníků Prognostického ústavu našel rychle uplatnění v nových státních strukturách. Dlouhý i Komárek, dva vedoucí pracovníci ústavu, byli ve stejné vládě s ním.[3]
- Jednu z ukázek systému s chaotickou dynamikou, jejíž projevy se bezprostředně týkají, leckdy třeba jen nepřímo, lidské činnosti, nalézáme ve fyzice atmosféry. Neúspěšnost dlouhodobé předpovědi není způsobena neschopností prognostických týmů, ale neodstranitelnou vlastností některých přírodních procesů. Třebaže problém klimatu je blízký problému počasí, jeho časová škála je rozdílná a parametry, které mohou být pokládány za konstantní v meteorologii, jsou v případě podnebí proměnné.[4]
překlady editovat
- související s prognosmem
- angličtina: prognostic
- francouzština: prognostique
- němčina: prognostisch
- nizozemština: prognostisch
- polština: prognostyczny
- ruština: прогностический
- řečtina: προγνωστικός
- slovenština: prognostický
synonyma editovat
- (částečně) prediktivní, prediktorní, předpovídací, (expresivně, žertovně) věštný, věštecký
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Jiří PŠENIČKA: Prognostický ústav 17. listopadu '89: den štědrých prémií, Seznam Zprávy, podzim 2019
- ↑ Marcela LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ: Rehabilitace pacientů v kómatu, Praha:Galén 2013 — citováno dle Korpus.cz
- ↑ Jiří PŠENIČKA: Prognostický ústav 17. listopadu '89: den štědrých prémií, Seznam Zprávy, podzim 2019
- ↑ Ladislav KRLÍN, Jiří HORÁK, Aleš RAIDL: Deterministický chaos a jeho fyzikální aplikace, Praha:Academia 2003 — cit. dle Kontext.korpus.cz