diagnostický

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdɪʲaɡnɔstɪt͡skiː]

dělení

• dia-gno-s-tic-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	diagnostický	diagnostický	diagnostická	diagnostické	diagnostičtí	diagnostické	diagnostické	diagnostická
genitiv	diagnostického	diagnostického	diagnostické	diagnostického	diagnostických	diagnostických	diagnostických	diagnostických
dativ	diagnostickému	diagnostickému	diagnostické	diagnostickému	diagnostickým	diagnostickým	diagnostickým	diagnostickým
akuzativ	diagnostického	diagnostický	diagnostickou	diagnostické	diagnostické	diagnostické	diagnostické	diagnostická
vokativ	diagnostický	diagnostický	diagnostická	diagnostické	diagnostičtí	diagnostické	diagnostické	diagnostická
lokál	diagnostickém	diagnostickém	diagnostické	diagnostickém	diagnostických	diagnostických	diagnostických	diagnostických
instrumentál	diagnostickým	diagnostickým	diagnostickou	diagnostickým	diagnostickými	diagnostickými	diagnostickými	diagnostickými

význam

1. související s diagnózou; který určuje příčinu a povahu problému, zejména nemoci
   • nevyzkoušené diagnostické metody
   • Pro děti, žáky a studenty s omezujícím tělesným postižením, smyslovým, nebo s kombinací postižení, nejsou u nás běžně dostupné psychologické testy standardizovány (jsou určeny pro intaktní populaci), přesto by psycholog měl dostupnými diagnostickými postupy určit stupeň vývoje klienta, zjistit rozsah odchylného vývoje od věkové normy, popsat individuální zvláštnosti osobnosti jedince a prognózu vývoje.

překlady

1. související s diagnosmem

   • angličtina: diagnostic
   • francouzština: diagnostique
   • němčina: diagnostisch
   • nizozemština: diagnostisch
   • polština: diagnostyczny
   • ruština: диагностический
   • řečtina: διαγνωστικός
   • slovenština: diagnostický

synonyma

1. (částečně) určovací, identifikační

související

• diagnosticky
• diagnostik
• gnostický
• agnostický
• prognostický