provizorní

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈprɔvɪzɔrɲiː]

dělení

• pro-vi-zor-ní

etymologie

Z latinského provisorius, které přes substantivum provisor odvozeno od slovesa providēre — poskytnout.

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní
genitiv	provizorního	provizorního	provizorní	provizorního	provizorních	provizorních	provizorních	provizorních
dativ	provizornímu	provizornímu	provizorní	provizornímu	provizorním	provizorním	provizorním	provizorním
akuzativ	provizorního	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní
vokativ	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní	provizorní
lokál	provizorním	provizorním	provizorní	provizorním	provizorních	provizorních	provizorních	provizorních
instrumentál	provizorním	provizorním	provizorní	provizorním	provizorními	provizorními	provizorními	provizorními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	provizorní
komparativ	provizornější
superlativ	nejprovizornější

význam

1. který není ustaven / zřízen natrvalo

překlady

1. • angličtina: provisional, interim, makeshift
   • francouzština: provisoire
   • němčina: provisorisch
   • ruština: временный
   • řečtina: προσωρινός

synonyma

1. prozatímní, dočasný, přechodný

související

• provizorně
• provizorium
• provizornost
• improvizovat