prudina
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [prʊɟɪna]
dělení
editovat- pru-di-na
podstatné jméno (1)
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | prudina | prudinové |
genitiv | prudiny | prudinů |
dativ | prudinovi | prudinům |
akuzativ | prudinu | prudiny |
vokativ | prudino | prudinové |
lokál | prudinovi | prudinech |
instrumentál | prudinou | prudiny |
význam
editovat- prudký člověk[1]
- „Jsem prudina švec,“ povídá rychtářovým pacholkům, „nedám si něco jen tak líbit!“[2]
podstatné jméno (2)
editovat- rod ženský
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | prudina | prudiny |
genitiv | prudiny | prudin |
dativ | prudině | prudinám |
akuzativ | prudinu | prudiny |
vokativ | prudino | prudiny |
lokál | prudině | prudinách |
instrumentál | prudinou | prudinami |
význam
editovatpoznámky
editovat- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 2. Praha : František Šimáček, 1880. Dostupné online. Heslo „prudina“, s. 1213.
- ↑ ČTVRTEK, Václav. Rumcajs. Praha : Fragment, 2011. ISBN 978-80-253-1330-5.