pyromantie

čeština

výslovnost

• IPA: [pɪrɔmant͡sɪjɛ]

dělení

• py-ro-man-ti-e

varianty

• (řídčeji) pyromancie

etymologie

Z řeckého πῦρ (pyr)-oheň a μαντεία (manteia)-věštění

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pyromantie	pyromantie
genitiv	pyromantie	pyromantií
dativ	pyromantii	pyromantiím
akuzativ	pyromantii	pyromantie
vokativ	pyromantie	pyromantie
lokál	pyromantii	pyromantiích
instrumentál	pyromantií	pyromantiemi

význam

1. věštění z hořícího nebo vyhaslého ohně, případně z něčeho, co oheň způsobil

související

• pyromanie
• pyromanický, pyroman, pyromanka
• pyrofobie
• pyrofobický, pyrofob, pyrofobka