Od slova ropěti.
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
rampouch
|
rampouchy
|
genitiv
|
rampouchu
|
rampouchů
|
dativ
|
rampouchu
|
rampouchům
|
akuzativ
|
rampouch
|
rampouchy
|
vokativ
|
rampouchu
|
rampouchy
|
lokál
|
rampouchu
|
rampouších
|
instrumentál
|
rampouchem
|
rampouchy
|
- protáhlý kus ledu visící ze střechy nebo vyvýšeného převislého objektu
- Když byl malý chlapec, s chutí olizoval rampouchy.
- krápník, (knižně) střechýl, zíb
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
rampouch
|
rampouši / rampouchové
|
genitiv
|
rampoucha
|
rampouchů
|
dativ
|
rampouchu / rampouchovi
|
rampouchům
|
akuzativ
|
rampoucha
|
rampouchy
|
vokativ
|
rampouchu
|
rampouši / rampouchové
|
lokál
|
rampouchu / rampouchovi
|
rampouších
|
instrumentál
|
rampouchem
|
rampouchy
|
- (řidčeji, expresivně) člověk, který neprojevuje své city