renesance

čeština

výslovnost

• IPA: [rɛnɛsant͡sɛ], [rɛnɛzant͡sɛ]

dělení

• re-ne-san-ce

etymologie

Z francouzského renaissance, které doslova znamená „opětovné narození, znovuzrození, obrození“.

varianty

• renezance
• (starým pravopisem) renaissance

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	renesance	renesance
genitiv	renesance	renesancí
dativ	renesanci	renesancím
akuzativ	renesanci	renesance
vokativ	renesance	renesance
lokál	renesanci	renesancích
instrumentál	renesancí	renesancemi

význam

1. evropská kulturní epocha na počátku novověku (hlavně v 15. a 16. století)
   • Renesance se oprostila od středověkého nahlížení na svět a zájem o Boha zrovnoprávnila se zájmem o samotného člověka.
   • Renesance byla první světovou vzpourou v dějinách vzdělanosti; francouzská revoluce vzpourou druhou...
2. (v publicistice, žurnalisticky) obnovení zájmu o něco
   • Genealogie dnes vlivem moderních technologií a zpřístupněním archivů zažívá svou renesanci.

překlady

1. kulturní epocha

   • angličtina: Renaissance
   • esperanto: Renesanco
   • finština: renessanssi
   • francouzština: Renaissance ž
   • italština: Rinascimento m
   • němčina: Renaissance ž
   • polština: renesans m
   • ruština: Ренессанс m
   • řečtina: Αναγέννηση ž
   • slovenština: renesancia ž
2. obnova

   • angličtina: revival
   • francouzština: Renaissance ž
   • italština: Rinascimento m
   • polština: renesans m
   • ruština: Ренессанс m
   • slovenština: renesancia ž

synonyma

1. —
2. obrození, obnova

související

• renesanční

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-01-26]. Heslo renesance.

externí odkazy

• Článek Renesance ve Wikipedii