reptat
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈrep.tat]
dělení
editovat- rep-tat
etymologie
editovatVychází z praslovanského *rъpъtati, *ropotati, které je onomatopoické. Od něj pak následovníci ve všech slovanských jazycích, např. české roptat, polské nářeční reptać (žvanit), ruské ропта́ть (reptat), slovinské ropotati (drkotat, klapat, rachotit), staroslovanské rъpъtati (mumlat).[1][2]
sloveso
editovat- nedokonavé
- intranzitivní
časování
editovatosoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | reptám | reptáš | reptá | reptáme | reptáte | reptají |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
reptej | reptejme | reptejte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | reptal | reptala | reptalo | reptali | reptaly | reptala |
trpné | — | — | reptáno | — | — | — |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | reptaje | reptajíc | reptajíce |
význam
editovat- (reptat nad + instrumentál, reptat proti + dativ, či bez vazby) hlasitě nebo polohlasně dávat najevo svoji nespokojenost či nesouhlas, zejména vůči (vnucené) autoritě
- Po zvýšení berní poddaní sice krátce reptali, ale vposledku se podrobili.
překlady
editovatsynonyma
editovat- mít řeči, protestovat, hudrovat, remcat, nadávat, hubovat, brblat, bručet si pod vousy, (expresivně) frflat, mektat, žbrblat
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „reptat“, s. 564.
- ↑ FASMER, Maks. Этимологический онлайн-словарь русского языка. The Tower of Babel (starling.rinet.ru), [cit. 2022-01-02]. Heslo ропот. (rusky)