rijtuig

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈrɛi̯.tœy̯x]  rijtuig^{? • info}

etymologie

Kompozitum složené ze základů rijden ― jet, jezdit (které z předpokládaného pragermánského *rīdaną) a tuig ― věc, cajk, které přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *teugą či *tiugiją. Srovnej zejména německé Reitzeug, Flugzeug, Spielzeug, Werkzeug, dále také např. anglické toy.

podstatné jméno

• rod střední
• slovesné

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	rijtuig	rijtuigen

význam

1. vagón, přívěs
   • Het is ten strengste verboden de rijtuigen met geopende deuren te verplaatsen. – Je přísně zakázáno přemisťovat vagóny s otevřenýma dveřma.

synonyma

1. wagon

související

• rijden (jezdit, jet)
• werktuig (nástroj)
• rijtuigje (vagonek)
• vliegtuig (letadlo)
• speeltuig (hračka, prolézačka, dovádědlo)
• vaartuig (plavidlo)
• zintuig (čidlo; smyslový orgán)
• voertuig (vozidlo)