rozkošník

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔskɔʃɲiːk]

dělení

• roz-koš-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rozkošník	rozkošníci
genitiv	rozkošníka	rozkošníků
dativ	rozkošníku / rozkošníkovi	rozkošníkům
akuzativ	rozkošníka	rozkošníky
vokativ	rozkošníku	rozkošníci
lokál	rozkošníku / rozkošníkovi	rozkošnících
instrumentál	rozkošníkem	rozkošníky

význam

1. člověk, který především holduje (zejména tělesným) rozkoším, často na úkor morálních zásad

synonyma

1. požitkář, hédonik, hedonista, hédonista, epikurejec, bonviván

související

• rozkošnický
• rozkošnice
• rozkoš
• rozkošnictví