rudlík

čeština

výslovnost

• IPA: [rʊdliːk]

dělení

• ru-d-lík

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rudlík	rudlíky
genitiv	rudlíku	rudlíků
dativ	rudlíku	rudlíkům
akuzativ	rudlík	rudlíky
vokativ	rudlíku	rudlíky
lokál	rudlíku	rudlících / rudlíkách
instrumentál	rudlíkem	rudlíky

význam

1. (zdrobněle) rudl, dvoukolý ruční vozík na přepravu beden či pytlů
   • Koupím si rudlík, aby mi to stěhování šlo snáz.