čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [samɔnɔsniː]

dělení

editovat
  • sa-mo-no-s-ný

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ samonosný samonosný samonosná samonosné samonosní samonosné samonosné samonosná
genitiv samonosného samonosného samonosné samonosného samonosných samonosných samonosných samonosných
dativ samonosnému samonosnému samonosné samonosnému samonosným samonosným samonosným samonosným
akuzativ samonosného samonosný samonosnou samonosné samonosné samonosné samonosné samonosná
vokativ samonosný samonosný samonosná samonosné samonosní samonosné samonosné samonosná
lokál samonosném samonosném samonosné samonosném samonosných samonosných samonosných samonosných
instrumentál samonosným samonosným samonosnou samonosným samonosnými samonosnými samonosnými samonosnými

význam

editovat
  1. nezávislý na jiných konstrukčních prvcích
    • Platformu ocelové samonosné karoserie tvořil robustní spodní rošt, k němu přivařenou kostru z ocelových profilů pokrývaly přinýtované vnější plechy dále zvyšující její již dost slušnou tuhost.[1]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. FOLPRECHT, Radek. Horský autobus měl 40 tisíc dírek na stropě a někdy nechtěl zatáčet. Technet.cz [online]. 2017-12-27 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online.