Ve významu „pozorovat jakožto průzkumník, přemísťovat se za účelem hledání informací“ přejato ve 14. století ze starofrancouzského escouter — „poslouchat, naslouchat“ (srovnej francouzské écouter stejného významu), jež bylo přejato z latinského auscultare — „pozorně naslouchat“, složeniny slov aus, tvaru substantiva auris — „ucho“ a druhé části, jejíž původ je pochybný; snad je příbuzný se slovesem clinere — „naklánět, opírat“.[1]
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
|---|
| nominativ
|
scout
|
scouts
|
|---|
- (ve vojenství) průzkumník, zvěd
- skaut
- —
- boy scout
| kategorie
|
tvar
|
|---|
| infinitiv
|
scout
|
|---|
| 3. osoba
|
scouts
|
|---|
| préteritum
|
scouted
|
|---|
| perfektum
|
scouted
|
|---|
| vid průběhový
|
scouting
|
|---|
- zesměšňovat, zesměšnit
- pátrat, prozkoumávat
- mock, ridicule
- explore