Z latinského servire .
Oznamovací způsob
Osoba
Číslo jednotné
Číslo množné
1. je (j')
2. tu
3. il / elle
1. nous
2. vous
3. ils / elles
Jednoduché časy
Prézens
sers
sers
sert
servons
servez
servent
Imperfektum
servais
servais
servait
servions
serviez
servaient
Passé simple
servis
servis
servi
servîmes
servîtes
servirent
Futurum I
servirai
serviras
servira
servirons
servirez
serviront
Složené časy
Passé composé
ai servi
as servi
a servi
avons servi
avez servi
ont servi
Plusquamperfektum
avais servi
avais servi
avait servi
avions servi
aviez servi
avaient servi
Passé antérieur
eus servi
eus servi
eut servi
eûmes servi
eûtes servi
eurent servi
Futurum II
aurai servi
auras servi
aura servi
aurons servi
aurez servi
auront servi
Spojovací způsob
Osoba
Číslo jednotné
Číslo množné
1. que je (j')
2. que tu
3. qu'il / elle
1. que nous
2. que vous
3. qu'ils / elles
Jednoduché časy
Prézens
serve
serves
serve
servions
serviez
servent
Imperfektum
servisse
servisses
servît
servissions
servissiez
servissent
Složené časy
Passé
aie servi
aies servi
ait servi
ayons servi
ayez servi
aient servi
Plusquamperfektum
eusse servi
eusses servi
eût servi
eussions servi
eussiez servi
eussent servi
Podmiňovací způsob
Osoba
Číslo jednotné
Číslo množné
1. je (j')
2. tu
3. il / elle
1. nous
2. vous
3. ils / elles
Prézens
servirais
servirais
servirait
servirions
serviriez
serviraient
Passé
aurais servi
aurais servi
aurait servi
aurions servi
auriez servi
auraient servi
Rozkazovací způsob
Osoba
Číslo jednotné
Číslo množné
2.
1.
2.
Prézens
sers
servons
servez
Passé
aie servi
ayons servi
ayez servi
Prézens
Passé
Infinitiv
servir
avoir servi
Přechodník
en servant
en ayant servi
Příčestí
servant
servi
sloužit , posloužit , obsluhovat
Il aime à se faire servir. – Nechá se rád obsluhovat.
servir son pays, servir la messe – sloužit své zemi, sloužit mši
Elle servait sa vieille mère infirme. – Posluhovala své staré nemocné matce.
Il a servi dans l’infanterie, dans l’artillerie. – Sloužil v pěchotě, u dělostřelectva.
být k něčemu
— Et à quoi cela te sert-il de posséder les étoiles ? — Ça me sert à être riche. —Et à quoi cela te sert-il d’être riche ? — À acheter d’autres étoiles, si quelqu’un en trouve. » – - A k čemu ti je vlastnit hvězdy? - Udělá mě to bohatým. - A k čemu ti je být bohatý? - Mohu si koupit další hvězdy, pokud někdo nějaké objeví.[ 1]
servírovat , podávat
Le dîner est servi. – Podává se večeře.
Z latinského servire
nepravidelné
intranzitivní
způsob oznamovací
jednotné
množné
1.
2.
3.
1.
2.
3.
přítomný čas
sirvo
sirves
sirve
servimos
servís
sirven
souminulý čas
servía
servías
servía
servíamos
servíais
servían
minulý čas dokonavý
serví
serviste
sirvió
servimos
servisteis
sirvieron
budoucí čas
serviré
servirás
servirá
serviremos
serviréis
servirán
podmiňovací
serviría
servirías
serviría
serviríamos
serviríais
servirían
způsob spojovací
jednotné
množné
1.
2.
3.
1.
2.
3.
přítomný čas
sirva
sirvas
sirva
sirvamos
sirváis
sirvan
souminulý čas (ra)
sirviera
sirvieras
sirviera
sirviéramos
sirvierais
sirvieran
souminulý čas (se)
sirviese
sirvieses
sirviese
sirviésemos
sirvieseis
sirviesen
budoucí čas
sirviere
sirvieres
sirviere
sirviéremos
sirviereis
sirvieren
způsob rozkazovací
jednotné
množné
1.
2.
3.
1.
2.
3.
kladný
—
sirve
sirva
sirvamos
servid
sirvan
záporný
—
no sirvas
no sirva
no sirvamos
no sirváis
no sirvan
neosobní tvary
číslo
jednotné
množné
osoba
1.
2.
3.
1.
2.
3.
infinitiv
servir
gerundium
sirviendo
příčestí
číslo
jednotné
množné
rod
mužský
ženský
mužský
ženský
příčestí minulé
servido
—
—
—
sloužit
¿En qué puedo servirle? – V čem vám posloužím? Co si přejete?
být k něčemu
Eso no sirve para nada. – Není to k ničemu.
¿Para qué sirve esto? – K čemu to je?
↑ Antoine de Saint-Exupéry: Le petit prince