češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • slou-žit

slovesoEditovat

  • intranzitivní nebo tranzitivní
  • nedokonavé

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas sloužím sloužíš slouží sloužíme sloužíte slouží
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
služ služme služte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné sloužil sloužila sloužilo sloužili sloužily sloužila
Trpné sloužen sloužena slouženo slouženi slouženy sloužena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný slouže sloužíc sloužíce

významEditovat

  1. vykonávat práci pro někoho
    • Jakub pak svému pánovi ještě dlouho věrně sloužil.
  2. plnit funkci
    • Airbagy se ve většině případů vůbec nevyužijí, slouží pouze jako pojistka pro případ čelního nárazu vozidla.
  3. provádět úkony spojené s bohoslužbou
    • Kněz sloužil zádušní mši za zemřelého.

překladyEditovat

  1. vykonávat práci
  2. fungovat
  3. provádět kultické úkony

synonymaEditovat

  1. pracovat
  2. fungovat, pracovat
  3. celebrovat

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2011-03-10]. Heslo sloužit.