češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈsɔtva]

děleníEditovat

  • sot-va

etymologieEditovat

Od staročeského adjektiva sotný s významem "nesnadný" utvořené příslovce sotně přijalo v 17.století nové zakončení podle adverbií téhož významu ledva, jedva. Spojováno se staročeským sota znamenajícím "ránu". Dále nepříliš jasné.[1]

příslovceEditovat

  • způsobu

významEditovat

  1. vymezuje akci, kterou její původce provádí jenom s obtížemi.
    • Příští týden budu mít mnoho práce, a tak se k vám sotva dostanu.
    • Do půlkruhu obstoupili pramen. Sotva dýchá, tolik bláta na něm, a do trávy položili rýče, lopaty a misky.[2]

překladyEditovat

  1. vymezení akce

synonymaEditovat

  1. stěží, taktak

spojkaEditovat

významEditovat

  1. připojuje vedlejší větu časovou; děj v hlavní větě nastává ihned po splnění vymezené podmínky
    • Sotva se na nebi objevily blesky, začalo také silně pršet.

překladyEditovat

  1. uskutečnění děje po splnění podmínky

synonymaEditovat

  1. jakmile, sotvaže, (zastarale) ledva, ledvaže

poznámkyEditovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sotva“, s. 591.
  2. Miloslav Bureš - Bohuslav Martinů: Otvírání studánek
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-03-09]. Heslo sotva.