čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈsɔtva]

dělení

editovat
  • sot-va

etymologie

editovat

Od staročeského adjektiva sotný s významem "nesnadný" utvořené příslovce sotně přijalo v 17.století nové zakončení podle adverbií téhož významu ledva, jedva. Spojováno se staročeským sota znamenajícím "ránu". Dále nepříliš jasné.[1]

příslovce

editovat
  • způsobu

význam

editovat
  1. vymezuje akci, kterou její původce provádí jenom s obtížemi.
    • Příští týden budu mít mnoho práce, a tak se k vám sotva dostanu.
    • Do půlkruhu obstoupili pramen. Sotva dýchá, tolik bláta na něm, a do trávy položili rýče, lopaty a misky.[2]

překlady

editovat
  1. vymezení akce

synonyma

editovat
  1. stěží, taktak

význam

editovat
  1. připojuje vedlejší větu časovou; děj v hlavní větě nastává ihned po splnění vymezené podmínky
    • Sotva se na nebi objevily blesky, začalo také silně pršet.

překlady

editovat
  1. uskutečnění děje po splnění podmínky

synonyma

editovat
  1. jakmile, sotvaže, (zastarale) ledva, ledvaže

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sotva“, s. 591.
  2. Miloslav Bureš - Bohuslav Martinů: Otvírání studánek