čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈspɔlʊʔʊrt͡ʃɪt]

dělení editovat

  • spo-lu-ur-čit

sloveso editovat

  • dokonavé
  • tranzitivní

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas spoluurčím spoluurčíš spoluurčí spoluurčíme spoluurčíte spoluurčí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
spoluurči spoluurčeme spoluurčete
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné spoluurčil spoluurčila spoluurčilo spoluurčili spoluurčily spoluurčila
trpné spoluurčen spoluurčena spoluurčeno spoluurčeni spoluurčeny spoluurčena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý spoluurčiv spoluurčivši spoluurčivše

význam editovat

  1. podílet se na stanovení, určení; také rozhodnout; sehrát roli v rozhodnutí
    • Snad to byla ale také jeho vlastní těžká celoživotní práce, která spoluurčila, že humanistické studium bylo v jeho očích nepraktické a tudíž méněcenné. Zásadně ale bylo projevem jeho vůle, že tak jako on, bude, ba musí být i jeho syn státním úředníkem.[1]

překlady editovat

synonyma editovat

  1. spolurozhodnout

související editovat

poznámky editovat

  1. Adolf Hitler: Můj boj, Kapitola 1. - V rodném domě