sportovec

čeština

výslovnost

• IPA: [spɔrtɔvɛt͡s]

dělení

• spor-to-vec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	sportovec	sportovci
genitiv	sportovce	sportovců
dativ	sportovci / sportovcovi	sportovcům
akuzativ	sportovce	sportovce
vokativ	sportovče	sportovci
lokál	sportovci / sportovcovi	sportovcích
instrumentál	sportovcem	sportovci

význam

1. muž, případně člověk věnující se sportu
   • Na dráze zbyl už jen poslední sportovec.

překlady

1. muž věnující se sportu

   • angličtina: sportsman
   • finština: urheilija
   • francouzština: sportif m
   • italština: sportivo m
   • maďarština: sportoló
   • němčina: Sportler
   • slovenština: športovec m
   • španělština: deportista m
   • švédština: idrottsman c
   • turečtina: sporcu

synonyma

1. (zřídka) sportsman

související

• sportovkyně
• sport
• sportovat