stěrač

čeština

výslovnost

• IPA: [scɛrat͡ʃ]

dělení

• stě-rač

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	stěrač	stěrače
genitiv	stěrače	stěračů
dativ	stěrači	stěračům
akuzativ	stěrač	stěrače
vokativ	stěrači	stěrače
lokál	stěrači	stěračích
instrumentál	stěračem	stěrači

význam

1. zařízení ke stírání vody či jiné tekutiny stékající po skle a překážející ve výhledu (např. řidičovi)
   • Potom bylo nějakou chvíli ve voze slyšet jenom svištění stěračů, šumění vzduchu z ventilátorů a chrustání pneumatik na sněhu.
   • V jednom kuse jsme se v tom autě projížděli, sledovali přes jeho přední sklo na tisíc nejrůznějších irských krajin, malým stěračem jsme smyli miliony tun dešťových kapek, sem a tam, sem a tam, vypili v něm během cest galony whisky.

překlady

1. • angličtina: windshield wiper
   • francouzština: essuie-glace m
   • litevština: valytuvas m
   • němčina: Scheibenwischer m
   • polština: wycieraczka ž
   • ruština: стеклоочиститель m

související

• stěračový
• stírat
• stěrka

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-11-22]. Heslo stěrač.