čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [scɛrat͡ʃ]

dělení editovat

  • stě-rač

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ stěrač stěrače
genitiv stěrače stěračů
dativ stěrači stěračům
akuzativ stěrač stěrače
vokativ stěrači stěrače
lokál stěrači stěračích
instrumentál stěračem stěrači

význam editovat

  1. zařízení ke stírání vody či jiné tekutiny stékající po skle a překážející ve výhledu (např. řidičovi)
    • Potom bylo nějakou chvíli ve voze slyšet jenom svištění stěračů, šumění vzduchu z ventilátorů a chrustání pneumatik na sněhu.
    • V jednom kuse jsme se v tom autě projížděli, sledovali přes jeho přední sklo na tisíc nejrůznějších irských krajin, malým stěračem jsme smyli miliony tun dešťových kapek, sem a tam, sem a tam, vypili v něm během cest galony whisky.

překlady editovat

související editovat

poznámky editovat

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-11-22]. Heslo stěrač.