Sdělil mi dále, že i na poli za štěrkovištěm při hlubším zasazeni ruchadla střepy vyorává a že zde tudíž „pelechy hrnků“ (ipsissima verba) býti musejí.[1]
Zpit rozkošnictví lahodou snad's k náboženství slepý, neb, když tě bodne náhodou, je hodíš v staré střepy:[2]
