starosvat

čeština

výslovnost

• IPA: [starɔsvat]

dělení

• sta-ro-svat

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	starosvat	starosvati / starosvatové
genitiv	starosvata	starosvatů
dativ	starosvatu / starosvatovi	starosvatům
akuzativ	starosvata	starosvaty
vokativ	starosvate	starosvati / starosvatové
lokál	starosvatu / starosvatovi	starosvatech
instrumentál	starosvatem	starosvaty

význam

1. (zastarale) organizátor svatby a svatebních oslav
   • Souček, známý starosvat, zváč i pořadatel svateb a pohřbů, jakýsi vesnický ceremonář, do podrobností znal ustálený mrav a zvyk vesnický a věděl, co žádá selská etiketa.