strojvůdce

čeština

výslovnost

• IPA: [strɔjvuːdt͡sɛ]

dělení

• stroj-vůd-ce

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	strojvůdce	strojvůdci / strojvůdcové
genitiv	strojvůdce	strojvůdců
dativ	strojvůdci / strojvůdcovi	strojvůdcům
akuzativ	strojvůdce	strojvůdce
vokativ	strojvůdce	strojvůdci / strojvůdcové
lokál	strojvůdci / strojvůdcovi	strojvůdcích
instrumentál	strojvůdcem	strojvůdci

význam

1. muž řídící lokomotivu vlaku

související

• strojvůdkyně
• strojvedoucí