čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [sʊplɛnt]

dělení

editovat
  • sup-lent

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ suplent suplenti
genitiv suplenta suplentů
dativ suplentu / suplentovi suplentům
akuzativ suplenta suplenty
vokativ suplente suplenti
lokál suplentu / suplentovi suplentech
instrumentál suplentem suplenty

význam

editovat
  1. (dříve) vyučující na střední škole, který dosud nesložil druhou státní zkoušku
    • Znal jsem jednoho suplenta, který nechtěl střílet jako matematik u artilérie a kvůli tomu ukradl hodinky jednomu nadporučíkovi, aby se dostal na garnizón.[1]
  2. (zastarale, řidčeji) náhradník, zástupce

poznámky

editovat
  1. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války