temporální

čeština

výslovnost

• IPA: [tɛmpɔraːlɲiː]
•  temporální^{? • info}

dělení

• tem-po-rál-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	temporální	temporální	temporální	temporální	temporální	temporální	temporální	temporální
genitiv	temporálního	temporálního	temporální	temporálního	temporálních	temporálních	temporálních	temporálních
dativ	temporálnímu	temporálnímu	temporální	temporálnímu	temporálním	temporálním	temporálním	temporálním
akuzativ	temporálního	temporální	temporální	temporální	temporální	temporální	temporální	temporální
vokativ	temporální	temporální	temporální	temporální	temporální	temporální	temporální	temporální
lokál	temporálním	temporálním	temporální	temporálním	temporálních	temporálních	temporálních	temporálních
instrumentál	temporálním	temporálním	temporální	temporálním	temporálními	temporálními	temporálními	temporálními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	temporální
komparativ	temporálnější
superlativ	nejtemporálnější

význam

1. (řidčeji, knižně) týkající se určitého časového úseku, času vůbec
   • Klasické systémy predikátové logiky neumožňují analyzovat modální a temporální závislosti.
2. (v jazykovědě) časový
3. (církevní) světský
4. (v anatomii) týkající se kosti spánkové

slovní spojení

• temporální variace
• temporální zvyklosti

poznámky

• KRAUS, Jiří, a kol. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. 1. vyd. Praha : Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2. Heslo „temporální“, s. 792.