angličtina

editovat

výslovnost

editovat

sloveso

editovat

časování

editovat
kategorie tvar
infinitiv tend
3. osoba tends
préteritum tended
perfektum tended
vid průběhový tending

význam

editovat
  1. (tend + to + inf.) spět, být náchylný, tíhnout, mít tendenci, mít sklon
    • This person tends to find faults with others. – Tenhle člověk mívá sklon hledat chybu na druhých.
    • I've always tended to believe deeply in the ultimate wisdom of the electorate. – Vždycky jsem tíhnul k tomu hluboce věřit v moudrost voličstva.
  2. (tend to somebody/something) starat se, pečovat
    • The patient needs to be tended to. – Nemocný potřebuje, aby oň někdo pečoval.
  3. pást
    • Not far from Bethlehem, shepherds were tending their flocks. – Nedaleko Betléma pásli ovčáci svá stáda.

související

editovat