trnož

čeština

výslovnost

• IPA: [tr̩nɔʃ]

dělení

• tr-nož

etymologie

Z praslovanského *trьnoža, tedy vlastně "třínožka". Srovnej trpaslík.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	trnož	trnože
genitiv	trnože	trnoží
dativ	trnoži	trnožím
akuzativ	trnož	trnože
vokativ	trnoži	trnože
lokál	trnoži	trnožích
instrumentál	trnoží	trnožemi

význam

1. příčka spojující a zpevňující nohy stolu nebo židle
   • Uprostřed stál lípový stůl s trnožemi, a nad ním visela od stropu dolů holubička, na podobenství Svatého Ducha.
   • Spali na lavicích a stolech, leželi všude na zemi s hlavou opřenou o trnože, o plivátka, o zmačkaný papír, tváří k zemi a nakupení jako hromady mrtvol.
2. (zastarale) podnož, stolička pod nohy
   • Dovršil Pán již krutých strastí míru, jež církve boží samospasné prahy třísnily vlnou kalnou v bouřném víru; ponížil v trnož církve mrzké vrahy, již v zápas dali s ní se v hrdopýše

překlady

1. příčka mezi nohami stolu či židle

   • angličtina: crossbar, footrest, strut
   • francouzština: entretoise ž, repose-pied m, blason m
   • němčina: Steg m
   • ruština: проножка ž
   • řečtina: στήριγμα s, υποπόδιο s
2. —

synonyma

1. rozpěra, příčel, (hovorově) šprušle
2. —