stůl
čeština
editovatvýslovnost
editovat
dělení
editovat- stůl
etymologie
editovatStaročesky stól, pochází z praslovanského *stolъ a patrně souvisí s německým Stuhl.[1]
varianty
editovat- (nářečně) stul
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | stůl | stoly |
| genitiv | stolu | stolů |
| dativ | stolu | stolům |
| akuzativ | stůl | stoly |
| vokativ | stole | stoly |
| lokál | stole / stolu | stolech |
| instrumentál | stolem | stoly |
význam
editovat- kus nábytku s vodorovnou vyvýšenou deskou na nohách určený k tomu, aby se na něm jedlo nebo pracovalo
- Oběd máš na stole.
- Koupil do kanceláře nový psací stůl.
- (přeneseně) jídlo
- Pozval ho vlídně ke stolu.
- druh tělocvičného nářadí, podobný obyčejnému stolu, s deskou potaženou žíněnkou
- Po kladině přišlo na řadu cvičení na stole.
- (zřídka) trůn
- I stala se Libuše kněžnou na zlatém stole.
překlady
editovat- kus nábytku
- angličtina: table
- čínština: 桌子
- dánština: bord m
- finština: pöytä
- francouzština: table ž
- gruzínština: მაგიდა
- hebrejština: שֻׁלְחָן
- indonéština: meja
- italština: tavolo m, tavola ž
- japonština: 机, テーブル
- jidiš: טיש
- kannadština: ಮೇಜು
- katalánština: taula ž
- korejština: 테이블, 책상
- korsičtina: tola ž
- latina: mensa ž
- lotyština: galds
- malgaština: latabatra
- němčina: Tisch m
- nizozemština: tafel ž
- norština: bord m
- polština: stół m
- ruština: стол m
- řečtina: τραπέζι s
- slovenština: stôl m
- švédština: bord s
- tagalština: lamesa, mesa
- ukrajinština: стіл m
- židovská babylonská aramejština: פָּתוּרָא
- —
- —
- —
synonyma
editovatsouvisející
editovatslovní spojení
editovatfráze a idiomy
editovatpoznámky
editovat- ↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „stůl“.
