Možná hledáte truhliček.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈtrʊɦliːt͡ʃɛk]

dělení editovat

  • tru-h-lí-ček

etymologie editovat

Příponou -(č)ek odvozená zdrobnělina substantiva truhlík, které vychází ze slova truhla .

podstatné jméno (1) editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ truhlíček truhlíčci / truhlíčkové / truhlíčky
genitiv truhlíčka truhlíčků
dativ truhlíčku / truhlíčkovi truhlíčkům
akuzativ truhlíčka truhlíčky
vokativ truhlíčku truhlíčci / truhlíčkové / truhlíčky
lokál truhlíčku / truhlíčkovi truhlíčcích
instrumentál truhlíčkem truhlíčky

význam editovat

  1. (zdrobněle, expresivně) nepříliš inteligentní člověk
    • On za to nemůže, on je to takový náš malý roztomilý truhlíček venkovský...

synonyma editovat

  1. trumbera, hlupáček, ňouma, pitomeček

související editovat

podstatné jméno (2) editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ truhlíček truhlíčky
genitiv truhlíčku truhlíčků
dativ truhlíčku truhlíčkům
akuzativ truhlíček truhlíčky
vokativ truhlíčku truhlíčky
lokál truhlíčku truhlíčkách / truhlíčcích
instrumentál truhlíčkem truhlíčky

význam editovat

  1. malý květináč
    • Ještě jednou musela Barunka babičce list přečíst, pak ho složily spolu, zapečetily, a babička schovala si ho do truhlíčku, až by šla do kostela, by si ho sama na poštu dala.[1]
  2. malá věc připomínající truhlu
    • Oblíbeným dárkem byl v minulosti ze dřeva vyřezaný truhlíček.

překlady editovat

  1. malý květináč

synonyma editovat

  1. truhlička, bednička, šuplíček

související editovat

poznámky editovat

  1. NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola XVIII, s. 226–241.