učebnice

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊt͡ʃɛbɲɪt͡sɛ]

dělení

• učeb-ni-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	učebnice	učebnice
genitiv	učebnice	učebnicí
dativ	učebnici	učebnicím
akuzativ	učebnici	učebnice
vokativ	učebnice	učebnice
lokál	učebnici	učebnicích
instrumentál	učebnicí	učebnicemi

význam

1. kniha sloužící k naučení se určité látky
   • Učebnice nauky o slovní zásobě zaplňuje mezeru v naší učebnicové i odborné literatuře.

překlady

1. kniha sloužící k naučení se určité látky

   • angličtina: schoolbook, textbook, coursebook
   • finština: oppikirja
   • francouzština: manuel m, manuel scolaire m
   • hornolužická srbština: wučbnica ž
   • maďarština: tankönyv
   • němčina: Lehrbuch s
   • polština: podręcznik m
   • ruština: учебник s
   • slovenština: učebnica ž
   • srbština (cyrilice): уџбеник m
   • srbština (latinka): udžbenik m
   • ukrajinština: підручник m

synonyma

1. skripta

související

• učebnicový