upphöra

švédština

výslovnost

• IPA: [ˈɵpːˌhœːra]
•  upphöra^{? • info}
• 2. intonace

etymologie

Složeno z předpony/předložky upp a slovesa höra — slyšet. Srovnej stejně utvářené německé aufhören týchž významů.

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	upphöra	—
přítomnost	upphör	—
préteritum	upphörde	—
supinum	upphört	—
rozkazovací zp.	upphör	—

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	upphörande
trpné	upphörd	upphört	upphörda

význam

1. skončit
2. přestat, zanechat (čeho)
3. pominout, zaniknout

synonyma

1. sluta
2. avstanna, stoppa
3. löpa ut / utlöpa

antonyma

1. börja, utgå
2. fortgå
3. utgå, försvinna

související

• oupphörlig
• upp
• höra