- genitiv singuláru a nominativ, akuzativ a vokativ plurálu substantiva veto
- označuje, že daný objekt přestal existovat nebo byl významně poškozen
- Vystřelím na něj a bude po něm veta.
podstatné jméno (1)
editovat
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
---|
nominativ
|
veta
|
vety
|
---|
genitiv
|
vety
|
viet
|
---|
dativ
|
vete
|
vetám
|
---|
akuzativ
|
vetu
|
vety
|
---|
lokál
|
vete
|
vetách
|
---|
instrumentál
|
vetou
|
vetami
|
---|
- věta
podstatné jméno (2)
editovat
- genitiv singuláru a nominativ, akuzativ a vokativ plurálu substantiva veto
- Prezident má právo veta voči zákonom NR SR.[1]
- veta
- Rosencrantz: Môžme ho odstrániť. — Gertrúda: A bude po ňom veta.[2]
(i)
|
aktivum
|
pasivum
|
---|
infinitiv
|
veta
|
vetas
|
---|
přítomnost
|
vet
|
vets
|
---|
préteritum
|
visste
|
visstes
|
---|
supinum
|
vetat
|
vetats
|
---|
rozkazovací zp.
|
vet
|
—
|
---|
příčestí
Číslo
|
singulár
|
plurál/ urč. tvar
|
---|
Rod
|
společný
|
střední
|
---|
přítomné
|
vetande
|
---|
trpné
|
—
|
—
|
—
|
---|
- vědět