vezmouce

čeština

výslovnost

• IPA: [vɛzmɔʊ̯t͡sɛ]

dělení

• vez-mou-ce

sloveso

význam

1. (archaicky) přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa vzít
   • Ten [Ambigatus], znamenaje, že lid v zemi jeho příliš byl rozmnožen, vyslal synovce své, Bellovesa a Sigovesa, aby vezmouce s sebou část toho lidu, jinou vlast sobě vyhledali.

související

• vezma
• vezmouc