češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • vo-zit

etymologieEditovat

Z praslovanského *voziti, což je opětovací sloveso k *vezti, vycházejícímu z indoevropského *u̯eǵh- („jet, vézt“).[1]

slovesoEditovat

  • tranzitivní
  • nedokonavé
  • opětovací ke slovesu vézt

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas vozím vozíš vozí vozíme vozíte vozí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
voz vozme vozte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné vozil vozila vozilo vozili vozily vozila
Trpné vožen vožena voženo voženi voženy vožena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný voze vozíc vozíce

významEditovat

  1. (opakovaně) přemísťovat vozidlem
    • Vozila dítě v kočárku.

překladyEditovat

  1. přemísťovat vozidlem

synonymaEditovat

  1. transportovat, převážet

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „vézt“ a „vozit“, s. 709, 720.