čeština

editovat

výslovnost

editovat

homofony

editovat

sloveso

editovat

význam

editovat
  1. 2. osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu od slova vozit

portugalština

editovat

výslovnost

editovat

podstatné jméno

editovat

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ voz vozes

význam

editovat
  1. hlas

slovenština

editovat

výslovnost

editovat

etymologie

editovat

Ekvivalenty lze najít ve všech slovanských jazycích, vycházející z praslovanského *vozъ, původem z indoevropského *u̯oǵho- odvozeného od *u̯eǵh- („vézt“).[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ voz vozy
genitiv voza vozov
dativ vozu vozom
akuzativ voz vozy
lokál voze vozoch
instrumentál vozom vozmi

význam

editovat
  1. vozidlo tažené koňmi nebo dobytkem na dopravu nákladů
    • zapriahnúť do voza ťažného koňa – zapřáhnout do vozu tažného koně
  2. automobil
    • zaparkovať voz do garáže – zaparkovat vůz do garáže
  3. (hovorově, zastarale) kolejové vozidlo na přepravu zboží nebo osob
    • jedálne a lôžkové vozy – jídelní a lůžkové vozy
  4. podobný vozu [1]
    • súhvezdia Veľký a Malý voz – souhvězdí Velký a Malý vůz

synonyma

editovat
  1. povoz
  2. automobil, auto
  3. vagón, vozeň

související

editovat

sloveso

editovat

význam

editovat
  1. 2. osoba singuláru imperativu slovesa voziť

španělština

editovat

výslovnost

editovat
  • ve Španělsku: IPA: [bɔθ]
  • v Latinské Americe: IPA: [bɔs]

podstatné jméno

editovat

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ voz voces

význam

editovat
  1. hlas

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vůz“, s. 725.