čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • vy-křik-nout

sloveso

editovat
  • dokonavé
  • tranzitivní

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas vykřiknu vykřikneš vykřikne vykřikneme vykřiknete vykřiknou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
vykřikni vykřikněme vykřikněte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné vykřikl / vykřiknul vykřikla / vykřiknula vykřiklo / vykřiknulo vykřikli / vykřiknuli vykřikly / vykřiknuly vykřikla / vykřiknula
trpné vykřiknut vykřiknuta vykřiknuto vykřiknuti vykřiknuty vykřiknuta
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý vykřiknuv vykřiknuvši vykřiknuvše

význam

editovat
  1. velmi silně vydat ústy (zvuk)
    • Když mu kámen spadl na nohu, vykřikl a upustil všechno co držel v rukou.

překlady

editovat
  1. vzkřiknout

synonyma

editovat
  1. vzkřiknout, zvolat, zakřičet

antonyma

editovat
  1. zašeptat

související

editovat

poznámky

editovat