zřícenina

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈzr̝iː.t͡sɛ.ɲɪ.na]

dělení

• zří-ce-ni-na

etymologie

Z příčestí trpného zříceno slovesa zřítit se s oporou v adjektivu zřícený stejného původu.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zřícenina	zříceniny
genitiv	zříceniny	zřícenin
dativ	zřícenině	zříceninám
akuzativ	zříceninu	zříceniny
vokativ	zřícenino	zříceniny
lokál	zřícenině	zříceninách
instrumentál	zříceninou	zříceninami

význam

1. budova natolik zanedbaná (nebo opuštěná před takovou dobou), že se bortí, řítí, rozpadá
   • Vůz pozbyl rovnováhy a sřítil se do příkopu. Také kůň byl stržen do příkopu. Hlaváček nad malebnou skupinou lamentoval jako Jeremiáš nad zříceninami Jerusalema, nevěda si ovšem pomoci, poněvadž sotva na nohou stál.

překlady

1. ruina

   • angličtina: ruin
   • francouzština: ruine ž
   • němčina: Trümmer s, Ruine ž
   • ruština: развалина ž
   • řečtina: ερείπιο s
   • slovenština: zrúcanina ž

synonyma

1. ruina, troska, rozvalina, zbořenina

související

• zříceninka
• zříceninový
• zřícený
• zřícení
• zřítit se

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo zřícenina.

externí odkazy

• Článek Zřícenina ve Wikipedii