zevlovat

čeština

výslovnost

• IPA: [zɛvlɔvat]

dělení

• ze-vlo-vat

etymologie

Ze staršího českého zevel (člověk dívající se s otevřenou pusou) a to ze staročeského zěvati, zievati.

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	zevluji	zevluješ	zevluje	zevlujeme	zevlujete	zevlují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zevluj	zevlujme	zevlujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zevloval	zevlovala	zevlovalo	zevlovali	zevlovaly	zevlovala
trpné	zevlován	zevlována	zevlováno	zevlováni	zevlovány	zevlována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	zevluje	zevlujíc	zevlujíce

význam

1. nečinně postávat

synonyma

1. civět, lelkovat, okounět; (hovorově) čumět

související

• zevlování
• zevlující
• zevloun

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-11-20]. Heslo zevlovat.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-11-20]. Heslo zevlovati.