čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [zlɔbɪt sɛ]

dělení

editovat
  • zlo-bit se

sloveso

editovat
  • nedokonavé
  • intranzitivní
  • zvratné

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas zlobím se zlobíš se zlobí se zlobíme se zlobíte se zlobí se
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
zlob se zlobme se zlobte se
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné zlobil se zlobila se zlobilo se zlobili se zlobily se zlobila se
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný zlobě se zlobíc se zlobíce se

význam

editovat
  1. být velmi nespokojený s předchozím činem
    • Maminka se na chlapce, který si polil kalhoty jogurtem, moc zlobila.
    • Reb Naftúli se zlobil. Nezlobil se ovšem. Světec se nezlobí nikdy. Ale vypadalo to tak.[1]

překlady

editovat
  1. být nespokojený s činem

synonyma

editovat
  1. hněvat se, mít za zlé, zazlívat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 107.