zlobit se

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [zlɔbɪt sɛ]

děleníEditovat

  • zlo-bit se

slovesoEditovat

  • nedokonavé
  • intranzitivní
  • zvratné

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas zlobím se zlobíš se zlobí se zlobíme se zlobíte se zlobí se
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
zlob se zlobme se zlobte se
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné zlobil se zlobila se zlobilo se zlobili se zlobily se zlobila se
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný zlobě se zlobíc se zlobíce se

významEditovat

  1. být velmi nespokojený s předchozím činem
    • Maminka se na chlapce, který si polil kalhoty jogurtem, moc zlobila.
    • Reb Naftúli se zlobil. Nezlobil se ovšem. Světec se nezlobí nikdy. Ale vypadalo to tak.[1]

překladyEditovat

  1. být nespokojený s činem

synonymaEditovat

  1. hněvat se, mít za zlé, zazlívat

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 107.
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2011-04-18]. Heslo zlobit.