čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [znaːsɪlɲɛɲiː]

dělení

editovat
  • zná-sil-ně-ní

podstatné jméno

editovat
  • rod střední
  • verbální substantivum

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ znásilnění znásilnění
genitiv znásilnění znásilnění
dativ znásilnění znásilněním
akuzativ znásilnění znásilnění
vokativ znásilnění znásilnění
lokál znásilnění znásilněních
instrumentál znásilněním znásilněními

význam

editovat
  1. násilné donucení k pohlavnímu styku nebo jiné sexuální aktivitě
    • Jako trestný čin znásilnění podle § 241 odst. l tr. zák. byl posouzen skutek, který podle zjištěni Okresního soudu v Českých Budějovicích spočíval v podstatě v tom, že obviněný M. K. dne 2. 9. 2009 v době od 17.45 do 18.00 hodin v Č. B. v ordinaci na poliklinice napadl zde uklízející poškozenou L. K. tak, že ji uchopil za ramena, tlačil ji k zemi, až upadla, znemožňoval jí pohyb, rukou jí držel ústa, aby nemohla křičet, to vše za účelem vlastního sexuálního uspokojení, přičemž jí opakovaně vsunoval prsty do pochvy a poté do konečníku, rozepnul si poklopec u kalhot, vyjmul penis a začal nad tělem poškozené masturbovat s cílem vykonat s ní soulož, k níž však nedošlo, neboť poškozená vykřikla, že někdo jde, a obviněný z místa utekl.[1]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Nejvyšší soud, 7 Tdo 841/2010

externí odkazy

editovat