čalouník

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃalɔʊ̯ɲiːk]

dělení

• ča-lou-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	čalouník	čalouníci
genitiv	čalouníka	čalouníků
dativ	čalouníkovi / čalouníku	čalouníkům
akuzativ	čalouníka	čalouníky
vokativ	čalouníku	čalouníci
lokál	čalouníkovi / čalouníku	čalounících
instrumentál	čalouníkem	čalouníky

význam

1. řemeslník, který potahuje nábytek textiliemi a dalšími materiály

překlady

1. řemeslník

   • angličtina: draper
   • francouzština: tapissier m
   • němčina: Polsterer m
   • ruština: обойщик m
   • slovenština: čalúnnik m
   • turečtina: döşemeci

související

• čalounice
• čaloun
• čalounictví
• čalounění
• čalouníkův