čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [r̝ɛmɛsl̩ɲiːk]

dělení editovat

  • ře-me-sl-ník

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ řemeslník řemeslníci
genitiv řemeslníka řemeslníků
dativ řemeslníkovi / řemeslníku řemeslníkům
akuzativ řemeslníka řemeslníky
vokativ řemeslníku řemeslníci
lokál řemeslníkovi / řemeslníku řemeslnících
instrumentál řemeslníkem řemeslníky

význam editovat

  1. osoba provozující nějaké řemeslo
    • Zámožnější měšťan stydí se obyčejně za svou živnost, je-li řemeslník, a má-li děti, jest hlavni péče jeho, aby ze synů udělal úředníky, kněze atd., dcery aby dle toho samého pravidla provdal za úředniky, důstojníky a jiné tak nazvané honorace.[1]
  2. (hanlivě) osoba vykonávající svojí práci (zejména uměleckou) pouze mechanicky, šablonovitě pro peníze

překlady editovat

  1. osoba provozující řemeslo

související editovat

poznámky editovat

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-05-03]. Heslo řemeslník.

  1. Karel Havlíček Borovský: Články ze Slovana

externí odkazy editovat