řemeslník

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [r̝ɛmɛsl̩ɲiːk]

děleníEditovat

  • ře-me-sl-ník

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ řemeslník řemeslníci
genitiv řemeslníka řemeslníků
dativ řemeslníkovi / řemeslníku řemeslníkům
akuzativ řemeslníka řemeslníky
vokativ řemeslníku řemeslníci
lokál řemeslníkovi / řemeslníku řemeslnících
instrumentál řemeslníkem řemeslníky

významEditovat

  1. osoba provozující nějaké řemeslo
    • Zámožnější měšťan stydí se obyčejně za svou živnost, je-li řemeslník, a má-li děti, jest hlavni péče jeho, aby ze synů udělal úředníky, kněze atd., dcery aby dle toho samého pravidla provdal za úředniky, důstojníky a jiné tak nazvané honorace.[1]
  2. (hanlivě) osoba vykonávající svojí práci (zejména uměleckou) pouze mechanicky, šablonovitě pro peníze

překladyEditovat

  1. osoba provozující řemeslo

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-05-03]. Heslo řemeslník.

  1. Karel Havlíček Borovský: Články ze Slovana

externí odkazyEditovat